Stvoření Adama - detail

Michelangelo

Rok vzniku: 1511

Období: renesance

Technika: freska na zdi

Rozměr originálu: -

Místo, kde se nachází originál: Sixtinská kaple, Vatikán

Jako nikdo jiný než Michelangelo oživil malířství, sochařství a architekturu svou tvůrčí silou a ohromujícím idealismem. Kromě jeho sochařských a architektonických dovedností se jako malíř proslavil zejména freskami Sixtinské kaple ve Vatikánu. Jedinečnost lidského těla je vždy středem jeho práce. Michelangelo se narodil v Caprese v roce 1489 a zemřel v Římě v roce 1564. Zpočátku se v podstatě obrátil k sochařství. Jeho slavný vzestup začal ve Florencii s jeho patronem Lorenzem Medicejským a později pokračoval za papeže Julia II. a Klementa VII. v Římě.

Dílo zachycuje biblického Adama a Boha. Bůh předává prostřednictvím prstu božskou jiskru nově stvořené bytosti, prvnímu člověku, Adamovi. Bůh sám se přitom vznáší obklopen anděly na objektu, který tvarem připomíná mozek. Michelangelo tímto způsobem možná chtěl Boha ztotožnit s moudrostí a poznáním. Možná však, že Michelangelo, jehož vztah k víře byl rozporuplný, takto do obrazu vložil subverzivní prvek. Žena, která bázlivě a nesměle, zároveň však zvědavě vykukuje zpoza boží levice je pravděpodobně Eva čekající teprve na své stvoření. Na fresce není žádné konkrétní pozadí, respektive pozadím je původní, pouze omítnutá, stěna. Bůh se vznáší v purpurovém plášti nadýmaném větrem, v jehož dutině, osvětlené jemným měkkým světlem, se tísní skupina andělů. Michelangelo však nezvolil stereotypní podobu serafínu a cherubínů, danou ikonografickou tradicí, ale namaloval je jako skutečné postavy, navzájem odlišitelné postojem či výrazem. Pohled Adama, Boha a andělů se záměrně soustředí na nataženou ruku Boha a Adama. Při malování stropu Michelangelo postupoval od vchodových dveří směrem k oltářní stěně, na kterou později namaloval Poslední soud.

Zdroj: Wikipedie, PGM